Troufám si tvrdit, že jsem v poslední době dosáhl stavu, ke kterému jsem směřoval. Díky stavbě pozorovatelny bylo možné dosáhnout prakticky největší přesnosti kalibrace dat, která hraje u DSLR velmi důležitou roli (každá série měla svoje DF - žádné neaktuální z knihovny). Zvýšený šum způsobený absencí chladiče jsem kompenzoval buď velkým rozlišením (mozajky) nebo velkým počtem expozic na nižší citlivost (800 ASA). Tuto skutečnost již pravděpodobně neuvidíte, protože jsem snímek demonstrující tuto možnost nedofofil. O výhodě mozajek jsem věděl už dlouhou dobu, ale k změně citlivosti ze 1600 na 800 ASA jsem došel až v samotném závěru užívání DSLR. Co z toho vyplývá? Velmi dobrých výsledků se se zrcadlovkou dosáhnout dá. V případě mého zaměření - úzkopásmového snímání mlhovin, je lékem získání cca 10 hodin dat pro L kanál - cca 60×10 minut, 800ASA (bez barvy). Zní to dost šíleně ale je tomu prostě tak, šum poklesne opravdu na minimum a není třeba žádné eliminace šumu a degradace rozlišení. Proč tedy přecházím na chlazenou CCD kameru? Česká republika neleží zrovna na nejlepším místě co se focení oblohy týče. Seeing (lokální neklid atmosféry) je po většinu roku tragický, světelné znečištění zvětšující se a jasných nocí pomálu. Z toho důvodu je získání takového množství dat pomocí DSLR víceméně šílenost, kterou jsem až do teď aplikoval v praxi. Tím nechci říct, že budu s CCD snímat kratší expoziční časy, právě naopak - chci tento čas více zúročit. Můj cíl pro následující období mám již určen. Pro každé roční období mám nastavený jeden projekt, kterému chci věnovat maximální úsilí. V případě dobrého počasí i jeden alternativní. Nejde mi o kvantitu ale o kvalitu a netradiční podání u kterého mě nebude limitovat tak důležitý kus hardwaru jako je snímač.

 

O výběru konkrétního typu kamery jsem přemýšlel cca 3/4 roku. Limitující cena se vším všudy byla do 100 000,-, rozlišení minimálně 4Mpx(1:1) s velikostí pixelu kolem 7um. Postupem času jsem ale začal zjišťovat, že prodávané modely nejsou zrovna ideální, nebo jsou příliš drahé (QSI/Apogee/SBIG), mají malé zorné pole. Již o Vánocích 2008 jsem začal sledovat nový projekt firmy, která se proslavila především úpravou senzoru z DSLR Nikon a vytvořila dnes hojně používanou barevnou CCD QHY8. Následovník, dá-li se tak nové 9MPx kameře, která je již monochromatická, říct, nese označení QHY9 (lokální distributoři mají své, například Magzero/AL CCD/SHY) a disponuje senzorem KAF-8300 (parametry níže). Pole, které kamera vykreslí je jen o něco málo menší než APS-C, jedná se tedy o středoformátovou kameru. Full frame jsem nechtěl hned ze 2 důvodů, moje optika není schopná vykreslit tak velké pole a nemám přebytečných 150 000,- :) (to bude ten hlavní důvod). Ke kameře se standardně dodávají potřebné redukce a hlavně je zde možnost zakoupit nejužší 2" filtrové kolo na trhu. Kameru i kolo lze plně ovládat přes PC například pomocí programu EZCap/MaximDL/Nebulosity. Filtry (2" LRGBC) jsem zakoupil od fy Baader Planetarium, které se podle popisu tváří jako true balance (i když k tomu mám trochu nedůvěru, uvidíme). Není vyloučené, že v dohledné době filtry vyměním za filtry od Astrodonu, hlavně tedy užší, 3nm úzkopásmové.

 

V rámci zlehčování sestavy jsem prodal zbytečně veliké ED80 (větší než primární Takahashi FSQ85ED), které jsem nahradil malým, lehkým pointerem od Skywatcheru - SW70/500mm.

Rád bych také poděkoval firmě SUPRA PRAHA - p. Zahajskému, za rychlé zprostředování prodeje a nabídnutou příznivou cenu, doporučuji ostatním zájemcům.
Web výrobce naleznete zde.